Původně to měla být aplikace na vytváření animovaných GIFů, aby se pan galerista nemusel zdržovat přípravou pozvánek. Později jsme se dostali k webu nejen pro pana galeristu a začali jsme pracovat i na značce.
Ondřej Klos
Galerie Ferdinanda Baumanna není klasická bílá krychle, ale fyzicky oddělené vitríny ve Štěpánské pasáži. Propsání této fragmentace do návrhu webu si dobře sedlo i s jeho postupně objevovaným účelem – databáze strukturovaných informací.
Homepage samozřejmě zve na aktuální výstavu. Z původní motivace zůstala pozvánka jako pohyblivý obraz. Animovaný GIF či krátká video smyčka, které zajišťuje sám vystavující umělec.
Miniatura animovaného vizuálu pak funguje na dalších stránkách webu jako tlačítko pro návrat na homepage.
Nejdůležitější funkcí webu je ale dokumentace. K výstavám nevznikají katalogy a umění je Praha plná. Skončená výstava nemusela ani proběhnout. S pořízením fotodokumentace se stránka výstavy přesouvá z homepage do archivu a fotografie vytlačují vizuál.
Právě archiv je jednou z nejhodnotnějších částí webu. Dokládá historii instituce, svým způsobem ji etabluje. Seznam vystavujících umělců zvyšuje její kredit. A šance v grantových řízeních.
Stejně jako archiv i vydané publikace podporují vnímání významu značky galerie. Galerijní obchod přirozeně dobře fungujev rámovém layoutu.
Jako miniaturu/ikonu publikace používáme černobílou podobu obálky.
Galeristé od počátku používali psaný název galerie bez mezer mezi slovy. I kdyby historická postava F. B. nebyla umělecky bezvýznamná, byl by to krásný moment – je možné rozumět umění? Téměř nedekódovatelný jazykolam je nakonec výraznější svou siluetou než obsahem. Logo se mění s každou výstavou.
Vyrobeno s nadšením pro utopie pro Matouše Mědílka
← Home
